22. 4. 2020

Prezident World Editors Fora: Důvěryhodná média nezbytná v boji proti COVID-19 a falešná zpravodajská epidemie.

V tomto příspěvku, schváleném představenstvem WEF - Světového fóra šéfredaktorů, které působí v rámci WAN-IFRA, varuje Warren Fernandez před nebezpečnými změnami, které mohou přijít, a naléhavě žádá o urgentní opatření k minimalizaci škod na médiích a demokracii.

Vzhledem k tomu, že koronavirus pokračuje ve svém neúprosném šíření po celém světě, infikoval již více než milion lidí a zabil jich desítky tisíc, zpravodajské příspěvky o izolaci, sociální distanci a ohromených nemocnicích tvoří titulky článků téměř všude na světě.

Redakce pracují přesčas, aby byly komunity, které obsluhují, aktuálně informovány. Čtenářské publikum prudce vzrostlo. Kromě zpráv se lidé obracejí k analýzám a komentářům, videím a vysvětlením, aby jim toto vše pomohlo pochopit rychle se rozvíjející a dalekosáhlou krizi.

Uprostřed záplavy informací vířících na sociálních médiích se profesionální redakce, které dlouhodobě investovaly do budování odborných znalostí, setkávají s hladem veřejnosti po objektivním zpravodajství, opírajícím se o novináře, kteří hovoří na základě informovaných zdrojů, poskytují kontext a perspektivu, čerpají z historických znalostí a institucionální paměti svých redakcí.

Pomohly také ochránit komunity proti onomu dalšímu viru, který se šíří - falešným zprávám - které zasévají úzkost a zmatek, a také podkopávají důvěru veřejnosti ve spolehlivost informací, které v této kritické době dostávají.

V průběhu tohoto procesu někteří reportéři dokonce při své práci viru podlehli, jiní museli být izolováni a umístěni do karantény. Některé redakce musely spěchat s evakuaci, přesunout rychle personál domů s notebooky v ruce, aby se pokusili udržet své platformy aktualizované a tisk běžel dál.

Ale jsou tady i jiné srdcervoucí zprávy: mezi oběťmi na jednotce intenzivní péče lapajícími po dechu, jsou některé samotné mediální organizace, spolu s mnoha dalšími z odvětví, která byla také zasažena, od letectví po maloobchod.

Některé, zejména místní a komunitní tituly, nemusí být v nadcházejících měsících schopny splnit své finanční závazky nebo dokonce platit platy svých zaměstnanců.

Podle nedávného průzkumu Světové asociace vydavatelů novin a zpravodajství WAN-IFRA se reklamní příjmy ztenčili o 30 až 80 procent. Příjmy z akcí souvisejících s médii, nového a rostoucího zdroje finančních prostředků vydavatelů, se také propadly, zejména protože jsou zaváděna opatření na sociální distancování.

Mnoho redakcí také zpřístupnilo obsah týkající se pandemie bezplatně jako veřejnou službu, čímž omezilo svou schopnost růstu výnosů z předplatného.

Výsledek je ironický i tragický současně: v době, kdy se čtenáři stále více obracejí k etablovaným mediálním titulům, jak ukazují nedávné průzkumy, redakce nacházejí zdroje svého financování zdroje oslabené a některé dokonce zcela uzavřené.

Ve Spojených státech vydavatelství Gannett, největší řetězec amerických novin, minulý týden oznámil plány na dočasné snížení mezd a propuštění některých zaměstnanců, zatímco společnost Rupert Murdocha News Corp uvedla, že zastaví tištěné edice 60 novin v Austrálii. Podobná opatření budou pokračovat i ve Velké Británii a jinde.

Tím se zvýšily obavy z výskytu tzv. „zpravodajských pouští“ - komunit bez přístupu k místní správě a komunitním zprávám, protože zde přestávají existovat profesionální média.

Existuje také velké znepokojení nad „ghost newsrooms“, tj. tituly, které investoři využívají, protože jsou stále ještě ziskové. Ty pak omezují své redakční kapacity, aby zvýšili marže, což má za následek nedostatek zdrojů pro produkci místního, původního nebo nezávislého obsahu.

Důsledky tohoto vývoje pro společnost jsou závažné. V době, kdy komunity nejvíce potřebují kritické informace, je mnoho redakcí stále více omezováno a je pro ně stále obtížnější plnit své poslání.

To vedlo Světovou zdravotnickou organizaci k varování před nadcházející „infodemií“, která se v rozhodující době šíří prostřednictvím dezinformací a podkopává důvěru veřejnosti.

Jistě, finanční boje, kterým čelí redakce, jsou stěží novinkou. Oxfordský historik Timothy Garton Ash na to poukázal ve svém hlavním vystoupení na sanktgallenském sympoziu ve Švýcarsku v květnu 2017.

Řekl: „Internet jednoduše ničí obchodní model novin. Nejméně dvě století jsme tu měli veřejný statek - zprávy, informace, které potřebujeme pro demokracii - poskytované soukromými prostředky ... Lidé zaplatili za noviny a (byly v nich také) příjmy z reklamy. Internet právě srazil oba tyto pilíře. Takže dnes noviny produkují informace. Facebook a Google dostávají zisk. A to má velmi negativní dopad na noviny, na které jsme se spoléhali, pokud jde o naše zprávy ... Množství seriózních zpráv, investigativní žurnalistiky a zahraničních reportáží klesá, protože je to drahé.“

„Je to skutečný problém pro žurnalistiku, kterou potřebujeme pro demokracii."

COVID-19 však tuto výzvu nemilosrdně zesílil a urychlil jak posun k digitalizaci, tak i propad v reklamě.

Existuje tedy antidotum proti virům vyvolané malátnosti médií? Mezi návrhy, které lídři médií naléhavě předkládají stakeholderům, patří:

• Prohlášení médií za základní službu: umožnit novinářům plnit své úkoly během izolace, udržovat fungování redakcí a provozovat tiskové zpravodajství;

• Poskytování finanční pomoci: jedná se o daňové úlevy nebo svátky, krátkodobé půjčky a dotace na mzdy, které pomáhají redakcím platit svým zaměstnancům a účty s ohledem na klesající příjmy. Dánsko zřídilo fond ve výši 25 milionů EUR, který bude poskytovat zpravodajským službám, které v poslední době zaznamenaly pokles příjmů o 30 až 50 procent, pokrytí jejich ztrát až do výše 60 procent. Současně jsou v Litvě státní dotace poskytovány také na kritickou infrastruktury, která zahrnuje i zařízení pro vysílání a tisk;

• Poskytování daňových pobídek pro inzerenty a předplatitele: V Itálii dostávají inzerenti odpočty na dani ve výši 30 procent svých výdajů v novinách a online, zatímco Kanada umožňuje předplatitelům zpravodajských titulů požadovat daňové úlevy;

• Posílení vládní reklamy: veřejné vzdělávací kampaně spojené s pandemií mohou pomoci vyrovnat pokles soukromé reklamy;

• Zajistit, aby velké technologické firmy vyplatily: Technologické platformy by měly být, stejně jako ve Francii, nuceny i jinde, aby smysluplněji přispívaly na financování zpravodajských kanálů, na jejichž obsah spoléhají.

Ale i když tyto kroky mohou vidět mediální skupiny jako řešení v krizi, nejsou bez rizika. V neposlední řadě je to škoda, která by mohla být způsobena důvěryhodnosti sdělovacích prostředků, pokud by byla příliš závislá na státním financování. Jedná se zejména o společnosti ve státech s bolestivými zkušenostmi s vládami, které se snaží nasadit médiím náhubek pomocí škrtů ve financování a reklamě, odstavením redakcí a dokonce zatýkáním novinářů.

Abychom tomu zabránili, budou muset být po krizi vytvořeny i nové obchodní modely, aby byla zajištěna životaschopnost a udržitelnost médií po dlouhou dobu.

Nyní probíhají různé experimenty. Zatímco někteří velcí hráči jako The New York Times a Financial Times rostou z předplatného čtenářů, jiné jako The Washington Post, South China Morning Post a Los Angeles Times, koupili bohatí podnikatelé, kteří těmto redakcím poskytli podporu investováním do žurnalistiky a technologií.

Mediální skupiny v některých zemích získali pověření státu a financování pro vysílání a žurnalistiku v rámci veřejné služby, jako například ve Francii, Británii a skandinávských zemích.

Některé redakce se rozhodly být veřejnými svěřeneckými společnostmi nebo neziskovými společnostmi s posláním poskytovat žurnalistiku jako veřejnou službu, což je například Guardian ve Velké Británii a The Philadelphia Inquirer a The Salt Lake Tribune v USA a také japonská skupina Nikkei.

Který z těchto modelů funguje nejlépe, zůstává nejasné. Pravděpodobně nebude existovat jeden model, který by fungoval pro všechny, a to vzhledem k velmi rozdílným politickým dějinám a kulturám, v nichž redakce po celém světě působí.

To je jisté: pandemie koronaviru mohla začít jako krize veřejného zdraví. V nadcházejících měsících by ji však mohly následovat některé kruté hospodářské, sociální a politické změny.

Lidé a komunity budou muset pochopit vývoj, který se kolem nich odehrává, a také vymyslet cestu vpřed. K tomu budou občané a voliči potřebovat zpravodajské organizace, které považují za důvěryhodné, na které se mohou spolehnout, a kterým důvěřují.

Autor článku je šéfredaktorem The Straits Times a prezidentem World Editors Forum (WEF), sítě šéfredaktorů, která je součástí WAN-IFRA, Světové asociace vydavatelů novin a zpravodajství. Tento názor byl v rámci solidarity s redakcemi po celém světě podepsán a schválen členy představenstva WEF.

Zdroj: zpráva WAN-IFRA