10. 9. 2014
Tisková konference Unie vydavatelů ČTENÍ TISKU ROZVÍJÍ MYŠLENÍ
Dne 10. září 2014 se uskutečnila tisková konference Unie vydavatelů na téma „Čtení tisku rozvíjí myšlení“, jejímž cílem bylo upozornit prostřednictvím médií veřejnost na závažné odborné argumenty, které hovoří o přednostech čtení z tištěných médií pro rozvoj myšlení, trénování paměti a zlepšování představivosti zejména u dětí a mládeže.
Světové studie prokazují, že čtení pomáhá cvičit lidský mozek již od raného věku a přispívá k rozvoji schopností, které jsou pro naše fungování v běžném životě zcela elementární – paměť, kreativita či fantazie. Nejdůležitější úlohu přitom hraje čtení z papíru, které výrazně přispívá ke správné mozkové činnosti a vývoji osobnosti. Technologický pokrok však způsobuje, že především děti a mladiství stále více upřednostňují získávání informací s pomocí digitálních médií. Následky svého jednání si přitom neuvědomují.
Ačkoli světově uznávaní vědci a lékařští experti varují před nadměrným používáním elektronických médií, pro stále více lidí, a především pro nastupující „digitální“ generaci slouží nové technologie jako hlavní zdroj informací i zábavy. Z červencových výsledků průzkumu Českého národního panelu vyplývá, že téměř 30 % dětí v předškolním věku 3–6 let používá mobilní telefon a 75 % osobní počítač. Tištěná média jsou často nahrazena tabletem či chytrým telefonem. To se však ukázalo být pro rozvoj mozkové činnosti v dospívajícím věku nevhodné. Nejde totiž pouze o to si informace přečíst, ale především si je také zapamatovat a umět s nimi pracovat.
„Je prokázáno, že lidé, kteří čtou informace z monitoru, si pamatují až o jednu třetinu méně, než když si totéž přečtou z papíru. Papír komunikuje s našimi emocemi a přirozenou cestou mozku se učit lépe než počítač. Časopis můžeme osahat, informace jsou oddělené stránkami, tudíž si je mozek umí lépe uspořádat a tím i zapamatovat. Je to tím, že mozek a tělo fungují společně a dohromady, nikoliv odděleně. Digitální média nabízí pouze plochá jednodimenzionální data z monitoru,“ vysvětluje MUDr. Martin J. Stránský, M.D., FACP, ředitel Polikliniky na Národní, Asistentní klinický profesor neurologie a primář, Yale School of Medicine, a dodává: „Výsledkem všeho je, že když vezmeme do rukou noviny, náš mozek má ke čtení „odhodlanější“ přístup.“
Pozitivní účinky čtení z papíru, a to především u nejmladší populace, vyzdvihuje i MUDr. Martina Celecká, lékařka se specializací na psychiatrii a dětskou a dorostovou psychiatrii z Thomayerovy nemocnice: „Přes nejrůznější možnosti je „čtení z papíru“ tím nejvhodnějším způsobem pro začínajícího čtenáře. Dítě se čtením z papíru neunaví tak rychle a snadněji dodržuje správnou vzdálenost očí od textu. Menší děti mají rády krásné obrázky doplňující text. Rády na knihu sahají, opakovaně si ji prohlíží a chtějí domyslet příběh. Tím rozvíjí svou představivost a fantazii.“
Přestože je čtení z papíru nenahraditelné, nutná je i gramotnost v používání informačně-komunikačních technologií, a proto je důležité jednotlivé aktivity vhodně kombinovat. Pro zdravý vývoj dětí a adolescentů je potřeba hlídat dobu, kterou s digitálními médii tráví. Podle doktorky Celecké bezproblémoví uživatelé ve věkové skupině 7–18 let tráví u těchto médií maximálně 1 až 3 hodiny denně, mladší školní děti maximálně hodinu denně. Mozek dětí se stále vyvíjí, proto by neměl být přetěžován jednostranně. „Běžně však tato věková skupina věnuje práci s elektronickými médii asi třikrát delší dobu, než lze tolerovat. Významnou roli zde mají především rodiče, kteří by v tomto ohledu měli nastavit jasná pravidla a dbát na to, aby je jejich ratolesti dodržovaly,“ doplňuje Celecká.